Tento den patřil Belému – tedy čtvrti na západě Lisabonu. Je tu klášter Sv. Jeronýma s kostelem, ve kterém je hrob Vasco de Gama (čte se to vašku de gama!). Dříve přímo před klášterem tekla řeka Tajo. Při zemětřesení v r. 1755 se ale jaksi posunula a vznikl tak volný pás asi sta metrů. Ten byl vyplněn velkým parkem, na který navazuje nábřeží s památníkem portugalských mořeplavců s dlažbou znázorňující mapu jejich objevů po světě. Právě z tohoto místa kdysi pánové vyplouvali na své objevitelské plavby. Kousek dál po proudu je pak slavná Torre de Belém – Belémská věž. Ta už od počátku šestnáctého století hlídá, kdo se to po řece blíží do Lisabonu. V parku se také nachází muzeum moderního umění.

Odpoledne jsme využili k návštěvě náměstí Praça do Comércio, kde bylo dřív přístaviště zaoceánských korábů, a kde pro změnu přistávali vyslanci a obchodníci z dalekých zemí. Přivítal je, tak jako nás, velkolepý prostor s jezdeckou sochou krále Josefa I. a vítězným obloukem. Na tomto místě je velmi příjemné si sednout, pozorovat ruch na náměstí nebo naopak na řece, poslouchat šplouchání vody a užívat té pohody. Mimochodem, za tu půlhodinku, co jsme tu seděli, nám prodavači nabídli jednu lahev vody, dvoje sluneční brýle a asi pět jointů marihuany a nějaký ten hašiš. Takže pokud někdo sháníte třeba sluneční brýle, toto je místo pro vás 😉

Večer jsme se ještě vyškrábali na vyhlídku (miradouro) São Pedro de Alcântara, odkud je pěkně vidět na Zámek sv. Jiří a na čtvrť Alfama. Skočili jsme na večeři do známé restaurace Faca & Garfo a pak na kutě.